Vermikompostování je způsob hospodaření využívaný zejména v kuchyních městských bytů. Pokud máte domek se zahradou, dá rozum, že můžete kompostovat i klasicky. Bytový kompostér s kalifornskými žížalami je ale řešením, pokud žijete bez zahrady.
Samozřejmě i v těchto podmínkách produkujeme plno kuchyňských zbytků, které by jinak přišly do směsného odpadu. Slupky ovoce a zeleniny, odřezky po čištění, zbytky jídel. To všechno v bytě nemusíme vyhazovat do popelnice, ale můžeme nechat zpracovat žížalám. Výsledkem bude kvalitní zemina, ve které si můžeme vypěstovat bylinky a také tekuté hnojivo - žížalí čaj. Ale hezky postupně.
Žížaly berte kalifornské
Při vermikompostování se tedy využívají schopnosti žížal přeměnit organické zbytky na vermikompost. Proč se ale využívají žížaly kalifornské? Jsou totiž mnohem výkonnější v likvidaci všech vašich zbytků a také lépe snášejí život ve vermikompostérech. Uvádí se, že 500 jedinců dokáže za den zpracovat až 250 gramů odpadu. Také se rychle množí, jejich počet se může zdvojnásobit během dvou týdnů, pokud mají dobré podmínky k životu. Můžete si je koupit na internetu, dodavatelů je spousta. Nebo se podívejte do speciálně vytvořené mapy. Tam se zařazují i lidé, kteří jsou ochotni se o násadu rozdělit.
Kalifornské žížaly jsou nenáročné, ale pár podmínek jim pro fungování kompostéru splnit musíme. Vyhovuje jim teplota mezi 5 - 30 °C a vlhkost mezi 55 - 80 %. Nejlepší teplota je však 15 - 25°C, při ni nejlépe přeměňují organické zbytky na hnojivo. I kvůli tomu se tak dobře hodí do bytů. Nevystavujte je ale teplotám vyšším, než 32 °C. To by je zabilo.
Důležité je i to, aby měly dostatek vzduchu. Dýchají totiž celým povrchem těla. Kupované vermikompostéry jsou odvětrávané dobře, o tom žádná. Pokud si ale budete vyrábět vlastní, dejte pozor, aby měl dost větracích otvorů. Když jsme u těch domácky vyrobených vermikompostérů, podívejte se na nějaké návody. Vím, že kupovaný od Urbalive vypadá krásně, ale cena mi přijde šíleně přestřelená. Dát skoro tři a půl tisíce za kus plastu, ve kterém bydlí žížaly je mazec. Navíc byste v něm museli vyrobit asi tunu hlíny, aby se vám zaplatil. Na druhou stranu, ten podomácku vyrobený pravděpodobně takový fešák nebude, takže ho možná umístíte do skříňky pod dřez. Ale proč ne, aspoň bude při přípravě zeleniny po ruce.
Jak to funguje
Skutečnost, že žížaly si poradí s organickým odpadem, je známá. Tihle malí růžoví tvorečkové ho rychle a důkladně přemění na výtečné hnojivo. Krmit je můžete rostlinnými zbytky z kuchyně i zahrady. Výsledný koncentrát nazývaný také žížalí čaj neboli vermifluid se hromadí ve spodní nádobě vermikompostéru a je plný minerálů a cenných živin. Vylít ho stačí přibližně jednou za tři měsíce. A to kamkoliv k pokojovým rostlinám nebo třeba rajčatům a paprikám, které pěstujete na balkóně.